NICOVSKÝ NADAČNÍ FOND

Na základě více než dvouleté tradice pořádání benefičních koncertů v plánickém a nicovském kostele a trvalého zájmu široké veřejnosti na obnově těchto výjimečných kulturních památek jsme se jako příznivci a milovníci těchto míst společně se zástupci římskokatolické církve rozhodli založit Nicovský nadační fond.
Hlavním posláním nadačního fondu je obnova a zachování poutního kostela Narození Panny Marie v Nicově a farního kostela svatého Blažeje v Plánici.
K založení nadačního fondu nás vedla potřeba co možná nejlepšího využití získaných finančních prostředků a především nutná odborná kontrola prováděných a plánovaných stavebních prací nebo oprav. Vytvořením právního subjektu navíc vznikne větší prostor pro další získávání potřebných finančních prostředků nebo projektů. Naší snahou je oslovit podnikatelské subjekty a známé osobnosti, kterým je tato myšlenka také blízká.
Nedílnou součástí aktivit fondu bude i nadále organizace kulturních a společenských akcí, které by měly znovuoživit důležitou roli obou památek na poli nejen náboženském, ale i kulturním.
O činnosti, zejména o plánech rekonstrukčních prací a finančních záležitostech najdete průběžně podrobné informace na internetových stránkách a samozřejmě budou průběžně zveřejňovány při příležitosti dalších benefičních koncertů.
Velmi uvítáme jakkoliv projevený zájem o obnovu zmíněných památek, ať formou daru na uvedený účet event. při konání benefičních koncertů, nebo ve smyslu pomoci odborné.
Věříme, že se nám podaří-zejména na základě vaší stálé přízně zlepšit aktuálně ne příliš utěšený stav obou jedinečných památek tak, aby nadále mohly přinášet rozjímání, zamyšlení a krásu nám i generacím budoucím.

Za Nicovský nadační fond: Dalibor Hák, Jana Háková, Hana Hanzlíková, Jan Turek, Miroslav Dítě a Vojtěch Benedikt Krejčí

POUTNÍ KOSTEL NAROZENÍ PANNY MARIE V NICOVĚ
Poutní kostel Narození Panny Marie byl postaven podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera přibližně v letech 1719-1730/kdy byl vysvěcen/ a náleží k významným realizacím rané fáze tvůrčího období našeho nejvýznamnějšího představitele radikálního baroka. Díky originálnímu propracování tzv. pronikové koncepce ve svých dílech docílil mimořádně dynamického pojetí stěn i kleneb, které podporují dramatický a odhmotňující účinek jeho sakrálních staveb.
Původně zde stála dřevěná kaple se sochou Madony. Na počátku 18. století se vlastník panství A. B. Martinic rozhodl pro stavbu monumentálního poutního kostela a stavbou pověřil K. I. Dientzenhofera, který již pro něho vytvořil projekt kostela sv. Jana Nepomuckého v Praze na Hradčanech.
Dispozicí kostela je centrála na půdorysu řeckého kříže se zdůrazněnou podélnou osou, s vedlejšími čtvercovými prostorami v koutech kříže. Ústřední prostor nad půdorysem okoseného čtverce je umocněn kruhovou kopulí s osmi okny a lunetami. Konvexkonkávně zvlněná balustráda kruchty a oratoří dodává interiéru dynamičnosti. Výrazné je dvouvěžové průčelí kostela, pohybově akcentované výrazným středním rizalitem.

FARNÍ DĚKANSKÝ KOSTEL SVATÉHO BLAŽEJE V PLÁNICI
Farní děkanský kostel svatého Blažeje v Plánici byl postaven zřejmě po roce 1755 podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Dispozice kostela je obdélníková a jednolodní. Věž je umístěna ve středu západního průčelí. Kostel má čtvercový presbytář na severní straně. Průčelí kostela má zajímavé nezvyklé členění.